Je sice jasné, že v dnešní době stavba antény pro příjem TV programů patří do rukou odborníka, přesto jsou situace, kdy si s montáží může poradit i laik.

Nemám teď na mysli kompletní rozvod signálů v rodinném domě, taková práce vyžaduje opravdu odborné znalosti a především vybavení měřicí technikou, ale třeba zhotovení antény pro příjem základních programů na chatě by nemusel být pro trochu zručného člověka nepřekonatelný problém.

Také se občas mohou objevit velmi silné signály od našich drahých poloviček typu :"Koukej s tou televizí něco udělat, na to se už nedá koukat. Mařka z prasečáku říkala, že ten její tam dal novou anténu a teď jim hraje úplně všechno". 

Takové a podobné pokyny jsou zcela nepřehlédnutelné, zásadně směroplatné a rozhodně nejdou ignorovat.

Tento příspěvek nemá být v žádném případě podrobným návodem, to ani vzhledem k rozmanitosti různých situací a řešení nejde.

Najdete zde souhrn nějakých zásad a doporučení, které by měly vést ke zdárnému výsledku i bez použití měřicích přístrojů, byť to nemusí vést vždy k úspěchu. Zrovna tak se nebudeme bavit o rozsáhlejších rozvodech, například v rodinném domku, protože tam je použití měření nezbytné. Zrovna tak nebudeme řešit složitější anténní systém pro příjem třeba v pohraničních oblastech, kde jsou dostupné i další programy.

Zaměříme se na jednoduchou anténu pro "babičku" na jeden či dva televizory, nebudu (pokud to není nezbytně nutné) používat odborné názvosloví a jednotky.

.

Nepředpokládám, že každý potenciální stavitel nové antény má úplný přehled o tom, odkud a ze kterých směrů se vlastně požadované signály vysílají.

Proto může být přínosnou inspirací poohlédnout se mezi sousedy, kam mají namířené antény oni.

Je sice pravda, že na střechách okolních domů můžeme často spatřit různé relikvie minulosti, ze kterých si asi příklad brát nelze. Nicméně o tom, kam všechny antény alespoň směřují, jistý obrázek můžeme získat.

Pokud tedy máme jasno, kam bude naše budoucí anténa směřovat, vybereme vhodné umístění. Platí zásada, že anténa má být dostatečně vysoko nad terénem, pochopitelně se nabízí umístění na střechu na vhodný držák - stožár.

Anténa zásadně nepatří na půdu, argument, že na ní neprší a tedy nepůsobí rozmary počasí, neobstojí. Antény jsou vyráběny z takových materiálů, že se s působením povětrnostních vlivů počítá. Umístění na půdu může mít opodstatnění pouze v případě dostatečně a vyjímečně silného signálu v místě příjmu bez rušivých elementů, což jsou v dnešní době opravdu vyjímečné situace. Střecha (krytina) se chová k přijímanému signálu jinak v létě a diametrálně jinak v zimě. Co dokáže se signálem udělat plechová střecha si každý jistě dokáže představit. 

Nejčistší konstrukční řešení je umístit anténu na malý stožár, který je pod úrovní střechy ukotven například na trámy, kleštiny a podobně. Konstrukčních prvků, které podobné uchycení stožáru umožňují, je na trhu celá řada. Stožár pak prochází skrze střešní krytinu přes průchodkovou tašku (není levná, ale takové řešení je z hlediska dlouhodobé trvanlivosti nejlepší) a vyčnívá nad střechu, většinou postačí (kvůli tuhosti) 1-1,5 m nad střechou, průměr trubky 30-40 mm, nejlépe žárový pozink. A zase, na trhu je podobných, povrchově upravených, stožárů dostatečný výběr. 

V některých případech anténu na střechu prostě umístit nelze, pak se nabízí celá řada možností různých konzolí na svislou stěnu, štít domu a podobně.

Je dobré při zvažování umístění antény pamatovat i na to, že od antény půjde koaxiální kabel jako svod k televizoru a musíme tedy pamatovat například na prostupy střechou a stěnou domu, pokud možno co nejkratší cestou k televizoru.

Na začátek je třeba zdůraznit, že se budeme bavit o anténách pro pásmo UHF. Proč to tak zdůrazňuji ?

Pokud se rozhlédnete po střechách uvidíte tam různé konstrukce včetně pozůstatků antén na III.TV pásmo, kde se u nás již TV vysílání neprovozuje. Bývalé III.TV pásmo připadlo digitálnímu rozhlasu DAB.

Asi nejčastějšími reprezantanty antén pro pásmo UHF lze na střechách spatřit antény typu Color (anténní prvky ve tvaru X) a tzv.síto (původně vyráběné v Plzni a úspěšně okopírované v odlehčené formě Poláky).

Tyto antény se v různé formě vyrábějí dodnes, ale mají pro dnešní použití zásadní handicap - jsou totiž konstruovány na původní IV. a V. televizní pásmo, tedy na příjem kanálů 21-69.

Všichni si jistě pamatujete bezmála dvouleté přelaďování při přechodu na nový standart DVB-T2. Smyslem toho celého snažení bylo mimo jiné i to, že z horní části UHF pásma bylo televitní vysílání přesunuto níže a dnes jsou pro tento účel využívány pouze kanály 21 až 48, původní kanály 49 - 69 byly přiděleny mobilním operátorům pro šíření mobilního internetu. Nechci zde zbytečně teoretizovat, ale největším problémem dnešní doby dnešní doby je právě koexistence TV vysílání a datových přenosů v jednom původním pásmu.

Proto při koupi nové antény zásadně upřednostníme takový typ, který je již konstruován na zkrácené pásmo, tedy kanály 21-48. Některé typy mívají dokonce vestavěný filtr na vyšší kanály, taková anténa původní vyšší kanály nejen aktivně nepřijímá, ale dokonce je potlačuje. Jediným cílem je zabránit průniku signálů s frekvencí vyšší než kanál 48 na tuner televizoru.

Než si řekneme jakou anténu ano, zdůrazníme jako anténu rozhodně ne.

Pokud zasednete k počítači a zadáte hledat "UHF anténa", nebudete vycházet z údivu.

Dozvíte se, že existují antény pro příjem DBT-T2, antény pro příjem digitálního signálu, antény pro příjem ve vysokém (HD) a dokonce ultravysokém (UHD) rozlišení, antény pro příjem do 80 km, antény pro příjem do 200 km ... Tyto reklamní nápisy bývají doplněny barevnými logy a celek působí naprosto seriózním dojmem.

Vězte, že podobné nápisy jsou pouze klamavá reklama výrobce či prodejce. Jedině správná a relevantní informace je, pro jaké pásmo je anténa určena a s jakým ziskem pracuje.

Kapitolou sama pro sebe jsou takzvané "zázračné" antény. Většinou jde o plastové výrobky různých, někdy futuristických až bizarních tvarů, jejichž balení bývá různými známými logy a nápisy poseto nejvíce. V podstatě se vždy jedná o náhražkovou anténku (mnohdy ve formě kousku drátu) a následného zesilovače s neskutečným, až kouzelným, zesílením. Cena nebývá vždy úplně lidová, pohybuje se od jednotek stokorun až k tisícům. O těchto "výrobcích" bylo napsano přehršel hodnocení a varuje před nimi nejen Česká obchodní inspekce, Český telekomunikační úřad, ale i všichni poctiví anténní technici. 

Prodejce těchto nesmyslů by, podle mého názoru, měli lynčovat a veřejně kamenovat na náměstích, protože to je čistá forma podvodu a tahání peněz z lidí.

Takže jakou anténu vlastně vybrat ? 

Odpověď je vlasně jednoduchá - dobrou (je to stejné jako s manželkou). Ale vážně, specifikace je jednoduchá, řeč je o anténě UHF pro kanály 21- 48, pokud bude mít vestavěný filtr LTE a 5G, jenom dobře. Tak jednoduché to je.

Možná nejpoužívanějším typem v současné době jsou antény LP (neboli logaritmicko-periodická) různých délek. Platí, že čím delší, tím větší zisk, čím větší vzdálenost od vysílače, tím větší zisk je potřeba (velmi zjednodušeně řečeno). Na illustračním obrázku je právě taková anténa zobrazena.

Chceme tedy anténu pro UHF pásmo, vodítkem může být větší vzdálenost od vysílače (delší anténa nebo místní vysílač (kratší anténa). Neplatí to samozřejmě úplně přesně, neboť jak je všeobecně známo, cesty Páně a televizního signálu, jsou nevyzpytatelné.

Volba svodu (tedy koaxiálního kabelu) je paradoxně asi ten nejmenší problém.

Na trhu je asi milion různých typů a provedení. Tlusté, tenké, dobré i špatné, černé i bílé.  Tak jaký typ?