Externí satelitní přijímač nebo TV s vestavěným SAT tunerem ?

Obě řešení satelitního příjmu, externí satelitní přijímač i o něco elegantnější a jednodušší příjem prostřednictvím moderního TV přijímače se SAT tunerem, mají takříkajíc "něco do sebe", svá specifika, klady i zápory.

Zkusme si je tady popsat a zhodnotit.

1. Příjem satelitních programů s externím přijímačem

Moderní externí satelitní přijímač "umí" oproti televizoru s vestavěným tunerem podstatně více. Je tak ale předurčen spíše pro satelitní nadšence, lovce programů a vůbec fandy. Sám jsem kdysi provozoval zařízení sestávající z otáčecí paraboly o průměru 3,5 m a špičkového satelitního přijímače (na tehdejší dobu samozřejmě), které umožňovalo příjem ve všech satelitních pásmech. S tímto zařízením bylo možno vidět i ty nejexotičtější programy z elého světa. Inu, zajímavé, ale neznám manželku, která by to patřičně ocenila.

Externí přijímač (v závislosti na značce, provedení a vlastnostech) může mít vestavěno více tunerů (umožňuje potom přepínání většího počtu družic), umí většinou ovládat motor k otáčení paraboly, mívá také více slotů pro vložení dekódovacích modulů. Tyto přijímače většinou pracují se specifickým operačním systémem.

Obecně lze říci, že špičkový externí satelitní přijímač umožňuje velkou variabilitu konfigurace a příslušenství a zcela určitě uspokojí i abnormálně náročného nadšence satelitního příjmu.

Tyto přijímače běžně kombinují možnosti satelitního (někdy dokonce i pozemního příjmu) s možnostmi internetového připojení. Běžně zde najdeme možnost přehrávání z Youtube, Netflix, celé řady internových televizí a podobně.

Zrovna tak tyto výrobky umožňuji programy nahrávat, streamovat do dalších zařízení a poskytují i celou řadu dalších funkcionalit. 

Ale jako všude, i zde je něco za něco. Externí satelitní přijímač vyšší třídy se cenově pohybují někde okolo 10.000.- Kč a jeho nastavení rozhodně není jednoduché. Normální uživatel nemá v podstatě šanci takový výrobek svépomocí nastavit, proto se takové výrobky prodávají prodejcem již přednastavené. Další nastavení a odstraňování případných poruch je potom opět závislé na servisním technikovi nebo prodejci. I ovládání takového zařízení (tak, aby uživatel využil veškerých možností) není úplně jednoduché.

Na druhé straně existuje celá plejáda tak říkajíc "obyčejných" externích satelitních přijímačů, které kromě základní vlastnosti (tedy umožnit příjem satelitních programů na starším typu televizoru) nepřináší v podstatě žádnou přidanou hodnotu. Cena takových jednoduchých výrobků začíná někde kolem 2.500.- Kč.

Takový výrobek je určen pro opravdu nenáročné uživatele, kteří chtějí sledovat satelitní vysílání na starším televizoru.

Samostatnou kapitolou jsou externí přijímače prodávané či pronajímané satelitními operátory (Skylink, FreeSAT, Telly a podobně). Jedná se většinou opět o velmi jednoduchá zařízení, která umožňují příjem satelitních programů daného operátora a naopak řada těchto výrobků má další nastavení cíleně omezené nebo vůbec chybí. Asi nejužitečnější vlastností těchto přijímačů je automatické naladění a aktualizace přijimaných programů operátora.

Pokud máme v úmyslu sledovat satelitní vysílání a zároveň využívat moderních služeb typu HbbTV, pak je třeba mít na paměti, že externí satelitní přijímače operátorů tyto služby zásadně nepodporují (operátoři nabízejí vlastní) a nejlevnější přístroje tyto funkce také samozřejmě neumí.

Pro některé uživatele může být problémem používání dvou dálkových ovladačů (sat přijímač a televizor) obdobně jako při používání set top boxů.

2. Příjem satelitních programů moderním televizorem s vestavěným SAT tunerem

Drtivá většina moderních televizních přijímačů střední a vyšší třídy je satelitním tunerem již vybavena.

Vedle možnosti příjmu pozemního televizního vysílání v novém standartu DVB-T2 tak umožňují i příjem satelitního vysílání, ale třeba komfort a jednoduchost ovládání je bezesporu vyšší než s externím přijímačem. Jedno dálkové ovládání umožňuje bez problémů ovládat vše potřebné.

Ani třeba v počtu přijímaných satelitů nemusíme být (v rozumné míře) příliš omezeni. Moderní televizory umožňují bez problémů přijímat a naladit až 8 družic, případně i ovládat motor k otáčení paraboly.

Nespornou výhodou je třeba také automatické ladění a aktualizace programů satelitního operátora (např.Skylink) a zároveň možnost volně naladit další stovky programů z jiných pozic, a to vše v kombinaci s pozemním vysíláním.

Také nahrávání (a to buď okamžité, tak i naplánované dopředu) je v řadě případů možné. Jistým omezením je ale možnost takto pořízené nahrávky přehrávat pouze na televizoru, kde byly pořízeny (ochrana autorských práv).

Dalším možným omezením pak může být možnost vložení pouze jednoho dekódovacího modulu (pro jednoho satelitního operátora), televizory jsou většinou vybaveny pouze jedním slotem pro vložení modulu.

Moderní televizory střední a vyšší třídy mají samozřejmě možnost připojení k internetu, takže služby typu HbbTV (červené tlačítko) jsou naprosto běžné.

Samozřejmostí jsou také další internetové služby jako Netflix, Youtube, celá plejáda aplikací pro internetové poskytovale programů (O2TV, T-mobile TV, Lepší TV a mnoho dalších), které lze běžně do TV přijímače nahrát.

Není tedy problém sledovat například programy operátora Skylink (včetně možnosti automatického ladění a aktualizace programů) a zároveň mít možnost sledovat bezplatné programy z dalších satelitních pozic a mít zároveň k dispozici vše dostupné z pozemního vysílání. To vše v kombinaci s celou paletou dalších služeb dostupných přes internet.

Pokud se tedy na možnost příjmu satelitního vysílání podíváme optikou průměrného diváka - konzumenta, pak je to jednoznačně jasná volba.

Jediným "oříškem" je pak volba vhodné značky a provedení televizoru.

Doporučuji nenakupovat "z letáku", ale nejdříve si celou věc náležitě ujasnit a postupovat s rozmyslem. Pár tipů je možno najít v příspěvku Kupujeme televizor.