Pozemní TV vysílání - budoucnost nebo přežitek ?
Téma, o kterém bylo již napsáno mnohé. Dovolím si též přispět svou troškou do mlýna, ale z pohledu praxe. Jako anténní technik se denně dostávám do styku s diváky, kteří používají různé druhy přenosu televizních programů a vidím, jak se v čase přesouvá zájem mezi jednotlivými způsoby šíření televizního signálu.
Obecné srovnání s ostatními způsoby šíření televizních programů
Kromě možnosti příjmu televizních programů prostřednictvím pozemního televizního vysílání (dnes digitálního v normě DVB-T2) se hojně využívá šíření prostřednicvím satelitního vysílání a v poslední době raketově roste příjem televize prostřednictvím internetu (IPTV).
Připomeňme si nejprve podíl jednotlivých druhů šíření televizního signálu do domácností několika statistickými údaji. Jako zdroj mi posloužila Závěrečná zpráva o výsledcích realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání za období 2016 - 2020 Ministerstva průmyslu a obchodu. Různých statistik bylo publikována mnoho, tato je sice již z roku 2020, nicméně pochází z nestranného zdroje a odchylky v čase nebudou nijak fatální.
Vývoj jednotlivých platforem (údaje v procentech
2008 | 2012 | 2017 | 2020 | |
domácnosti závislé na pozemním vysílání | 83 | 46 | 45 | 41 |
domácnosti využívající pozemní vysílání na některém TV | 84 | 48 | 52 | 51 |
domácnosti s pozemním i alternativním způsobem vysílání | 5 | 6 | 16 | 21 |
Jen alternativní platforma (satelitní, kabelový nebo internetový přenos) | 12 | 48 | 40 | 43 |
Stav k listopadu 2020 (údaje v procentech)
pozemní vysílání | kabelová televize | satelitní vysílání | internetová televize | |
platforma hlavní TV v domácnosti | 49 | 21 | 19 | 23 |
domácnosti závislé na platformě | 41 | 18 | 13 | 16 |
užívá danou platformu na některé TV | 51 | 20 | 17 | 20 |
data výzkumné společnosti Nielsen Admosphere z roku 2023 (údaje v procentech)
pozemní vysílání | kabelová televize | satelitní vysílání | internetová televize |
54 | 13 | 17 | 26 |
Z tabulky je patrno, že podíl pozemního televizního vysílání v ČR stále tvoří přibližně 50% a dominuje nad ostatními způsoby.
Pozemní televizní vysílání v budoucnosti
Stávající příděly kmitočtů pro pozemní televizní vysílání jsou garantovány do roku 2030. Ze všech států Evropy ale přicházejí požadavky, aby kmitočtové pásmo pro pozemní televizní vysílání bylo zachováno i po tomto datu. Telekomunikační firmy nadále plánují investovat do rozvoje pozemního digitálního vysílání, a to i v dlouhodobém horizontu. Vyplynulo to z oborové konference Radiokomunikace, která se konala v Pardubicích. Také závěr Světové radiokomunikační konference v Dubaji (2023) schválil podmínky vycházející z evropského návrhu zajišťují dlouhodobou mezinárodní ochranu DTT. Celé pásmo, včetně 600 MHz, zůstává v Evropě přiděleno pro přednostní TV vysílání minimálně do roku 2031. Podmínky nadále garantují státům možnost využívání plného rozsahu kmitočtů pro DTT v dlouhodobém horizontu.
Z uvedeného vyplývá, že pozemní televizní vysílání bude i v budoucnosti, a to i v dlouhodobém horizontu, jedním z hlavních způsobů šíření televizního signálu. Nezapomínejme, že klasické pozemní televizní vysílání má také nezastupitelnou úlohu v případech přírodních katastrof, válečných konfliktů a v bezpečnostní politice státu tvoří klíčový prvek.
klady
- pozemní televizní vysílání je zdarma
- rozvoj doplňkových služeb, například HbbTV
- široké pokrytí
zápory
- nižší technická kvalita obrazu (mnohdy ovšem daná nenasytností vysílatelů, kteří vyšší kvalitu v HD rozlišení nabízejí pouze v placených službách).
Alternativní způsoby šíření televizních programů
Pojďme se nyní zaměřit na další způsoby šíření televizního signáu, jejich výhody a nevýhody.
Satelitní vysílání
Dosud poměrně oblíbený způsob distribuce televizních programů směrem k divákovi, i když je z dlouhodobého hlediska vidět jasně klesající trend. Všichni asi pamatují raketový nástup této technologie po sametové revoluci, kdy kdo neměl "satelit", jako by nebyl. Komletů Amstrad, které jsem v tét době nainstaloval, bych se asi nedopočítal, byly to tisíce, stovky programů zdarma (žádný v češtině). Postupný vznik operátorů s nabídkou českých programů (někteří dokonce garantovali programy navždy zdarma nebo za směšný poplatek), raketový nárůst nabízených programů (a pochopitelně raketový nárůst poplatků, navzdory slibům).
A jaký je stav dnes ? Dovolím si to zhodnotit ze své profese. Za poslední dva roky bych počet nově instalovaných satelitních kompletů (vyjma běžného servisu nebo změny operátora) spočítal na prstech jednéruky, zato počet demontovaných satelitů byl v desítkách. A důvod ? Uživatelé unisono uváděli, že stejně nejsou schopni "ukoukat" všechny nabízené programy, notabene většina z nabízených je ani nezajímala anaopak zjistili, že nabídka pozemního televizního vysílání je již natolik obsáhlá, že si s ní vystačí. Svou úlohu také sehrál fakt, že jakákoli nabídka satelitních oprátorů je placená, nikdo neposkytuje ani základní programy zdarma. A není to o tom, že v současné ekonomické situaci si divák nemůže placenou nabídku dovolit, tak špatně na tom asi nejsme. Zaplatit průměrný měsíční poplatek ve výši cca 5 piv nebo dvou krabiček cigaret není při pohledu do jakékoli restaurace asi problém.
Co se technických vlastností satelitní distribuce týče,má jednu nenahraditelnou výhodu - "chodí" všude. Přestože je pokrytí území republiky pozemním televizním vysílání udáváno vysoko přes 90%, existuje řada míst, kde je pozemní vysílání nedostupné. V tomto případě je pak satelitní příjem jediným a naprosto spolehlivým řešením.
Je třeba také vyzdvihnout ještě jednu kladnou stránku stelitní distribuce, a tou je technická kvalita přenášeného obrazu. Porovnáme-li kvalitu stejného (HD) televizního obrazu ze satelitu se stejným programem z pozemního vysílání nebo internetové televize, pak po kvalitativní stránce je obrázek ze satelitu v lepší kvalitě. Je to dáno větším datovým tokem, který si satelitní distribuce vzhledem k šíři pásma může dovolit.
Ač se to mnoha uživatelům nemusí zdát, patří satelitní příjem k těm nejstabilnějším způsobům, kdy dostupnost služby je při dodržení všech zásad okolo 99,99%. To v praxi znamená možný roční výpadek cca 53 minut. Pokud k výpadků dochází častěji, doporučuji příspěvek Nepodceňujte optimální nastavení satelitní antény.
klady :
- dostupnost kdekoli
- vyšší kvalita obrazu
- bohatá nabídka programů
zápory
- veškerá nabídka je pouze placená
Internetová televize
Fenomén dnešní doby. Nástup této technologie mi silně připomíná nástup satelitů. Nevzhledné antény a paraboly okamžitě ze střechy pryč, světlou budounost nám přinese internet! Jistě, ale naprosto odlišná situace je ve větších městech, kde je k dispozici optická síť, a v malých vesničkách, kde jsou uživatelé dosud odkázáni na všelijaké "wifi" poskytovatele internetového připojení, mnohdy o rychlosti několika málo Mb/s. Někdy mám pocit, že nabídka internetových televizí poněkud předběhla dobu, potřebná infrastruktura má k dokonalosti zatím hodně daleko. Je to stejně, jako chtít s vozidlem na okruh dosáhnout stejných výsledků na lesní stezce. To prostě a jednoduše nefunguje. A stejně macešsky se uživatelé chovají k datové infrastruktuře doma ve svých příbytcích, kdy na základě reklamy podlehnou mýtu, že jedna krabička umístěná kdesi v domě zajistí pokrytí wifi signálem "široko daleko". Je to stejné jako se domnívat, že svod od antény místo koaxiálního kabelu nahradí konopný provázek. Každá technologie prostě vyžaduje svoje.
Po technické stránce nabídne internetová televize asi nejvíce doplňkových služeb typu zpětného přehrávání, nahrávání pořadů a podobně. V tomto směru předčí všechny ostatní možnosti. Ovšem vždy je něco za něco, veškeré nabídky a služby internetové televize jsou placené.
klady
- vysoká kvalita obrazu
- bohatá nabídka programů
- zpětné přehrávání
- nahrávání programů
zápory
- extrémní nároky na rychlost a stabilitu internetového připojení
- pouze placená nabídka
Synergie pozemního vysílání a internetu
Je velmi zajímavé, jak televizní operátoři a vysílatelé mohou formovat divácké chování a modely.
Zářným příkladem může být zařazení Mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP na nový program Nova Sport 6, kdy skupina Nova tento program poskytla pouze O2TV (pouze internetová distribuce) a Telly (satelitní i internetová distribuce). Až do tohoto okamžiku sportovní fanoušci sledovali tento sport na jiných kanálech, které byly součástí nabídky například Skylinku (který ovšem nový program Nova Sport 6 nedostal). Způsobilo to v řadách fanoušků velké mrzení (velmi slabý výraz) viz příspěvek Program Nova Sport 6 budí nevídané kontroverze.
Český divák je ale velmi pružný a velmi rychle našel řešení. Řada uživatelů přešla od svého původního poskytovatele (například satelitního operátora Skylink) na pozemní televizní vysílání (aby zůstala zachována možnost sledování běžných televizních programů) a na sledování svých oblíbených sportů si jako doplněk pořídila sportovní balíček přes internet například od Telly. Nejen že lze tímto způsobem optimalizovat náklady na sledování oblíbených programů, ale lze se tak zbavit i povinného balastu v programové nabídce.
Domnívám se, že tato kombinace bude v čase budoucím naprosto běžná. Standartní televizní programy budou lidé více sledovat z pozemního bezplatného vysílání (snad se dočkáme i přechodu na vysílání ve vysokém rozlišení HD u všech pozemních programů, tak jak je to dnes již Evropě pomalu běžné) a jako doplněk si pořídí cokoli dle svého vkusu a finančních možností.
Závěrem shrnutí
Odpověď na otázku "Quo vadis, pozemní televizní vysílání ?" tedy není ani do zapomnění ani pouze ke světlým zítřkům. Z uvedeného je zcela jasné, že pozemní televizní vysílání není žádnou Popelkou a do budoucna je třeba s ním stále počítat. Logicky si budou všechny možnosti přenosu televizního programu k divákovi nějakým způsobem konkurovat, ale každý ze způsobů si jistě najde svého uživatele s tím, že se budeme stále častěji spíše setkávat s různými kombinacemi těchto možností.
Přidat komentář
Přehled komentářů