Varianty rozšíření společné televizní antény o satelitní programy

Technická omezení a s tím související finance

Velmi podrobně jsem veškerá technická omezení popsal v příspěvku Jak vybrat satelitní programy k rozšíření nabídky STA. Zmiňovaný příspěvek řeší nejen otázku autorských práv, ale především vysvětluje logiku a možnosti výběru satelitních programů do rozvodu společné televizní antény s ohledem na použitá a zařízení a především ceny.

Co mají všechny varianty společného

Vzhledem k tomu, že popisujeme příjem satelitních televizních programů a jejich převod na klasickou "pozemní" DVB-T normu, je samozřejmé, že jako vstupní díl bude ve všech případech satelitní parabolická anténa doplněná o jeden či více satelitních konvertorů (LNB). V případě příjmu televizních programů z více družic pak půjde buďto o více parabolických antén, případně o parabolu typu multifokus.

Ceny těchto komponent (paraboly, LNB) jsou v dnešní době již natolik příznivé, že nemá cenu jednotlivé možné kombinace sáhodlouze popisovat. Další vyčerpávající informace na téma cen za tyto již běžné satelitní komponenety naleznete v příspěvku Kolik stojí satelit.

Možné varianty

Níže jsou popsány tři možné varianty. Jako první je uvedena nejjednodušší (a také nejlevnější) varianta, která dovoluje přidat okolo 16 programů, následuje varianta rozšířená (až 30 programů) a jako poslední je varianta maximalistická (až stovky programů), která je ovšem nastíněna pouze jako možnost pro svou vysokou cenu.

Výběr programů pro rozšíření programové nabídky STA

Volba technického řešení je dána především požadovaným počtem a skladbou přidávaných televizních programů. Princip výběru a vzájemné souvislosti nejsou až tak úplně jednoduché, proto jsem se snažil osvětlit veškerá podstatná pravidla v samostatném příspěvku Jak vybrat satelitní programy k rozšíření nabídky STA. 

Několik slov k předpokládané ceně zařízení

Výslednou cenu zásadně ovlivní požadovaný počet programů k rozšíření a fakt, zda půjde o programy kódované či vysílané volně.

Pro zjednodušení a hrubou představvu :

Nejdražší součástí technického řešení je transmodulátor, tedy zařízení, které přemění normu televizních programů ze satelitní do DVB-T. Dá se zjednodušeně konstatovat, že cena takového základního transmodulátoru (použitého v modelové ekonomické variantě) se pohybuje okolo 20 tisíc Kč. Cena transmodulátoru použitého v rozšířené variantě je okolo 40 tisíc Kč, hlavní stanice sestavená v maximalistické variantě hravě překročí 100 tisíc Kč.

Dalším prvkem, který do výsledné ceny významně promlouvá je dekódovací modul. Pokud chceme v rozvodu STA rozvádět kódované programy volně (a to samozřejmě chceme), musíme zabezpečit jejich dekódování již v transmodulátoru, aby v následné distribuci již byly volně dostupné všem uživatelům. Dekódování obstarává dekódovací modul, jehož cena se odvíjí od počtu současně dekódovaných programů. Cena nejčastěji používaného dekódovacího modulu pro 16 současně dekódovaných programů se pohybuje okolo 10 tisíc Kč. Potřebujeme-li dekódovat více programů, pak je třeba použít patřičný počet těchto modulů a výsledná cena se tak opět skokově zvyšuje.

Z logiky věci proto vyplývá, že pokud chci rozšířit STA o například 16 volně vysílaných satelitních programů, vystačím s ekonomickou variantou bez dekódovacího modulu a náklady tak dosáhnou (včetně paraboly a LNB) cca 30 tisíc Kč. Pokud půjde o tutéž variantu, ovšem s použitím dekódovacího modulu, budou náklady okolo 40 tisíc Kč. V případě rozšířené varianty (až 32 programů, 2 dekódovací moduly) půjde odhadem o 60 tisíc Kč.

Stanovit cenu lze poctivě až po ujasnění si základních požadavků, a to především kolik a jakých televizních programů požduji do STA přidat. Podrobně o výběru programů, pravidlech, technických omezeních v příspěvku Jak vybrat satelitní programy k rozšíření STA.